Evropská policejní agentura Europol vydala varování o rostoucím trendu násilných loupeží v evropských muzeích. Podle zprávy, která byla publikována tento týden, se formy krádeží kulturních statků staly agresivnějšími, pachatelé používají střelné zbraně, sekery nebo dokonce výbušniny a čím dál častěji napadají pracovníky ostrahy. Tato situace je alarmující, zejména s ohledem na fakt, že dosud bylo násilí v takových případech považováno za výjimku. Europol poukazuje na to, že nově vznikající zločinecké sítě se specializují na konkrétní cenné artefakty, což může zintenzivnit problematiku.
Zaměření na cenné artefakty a nové zločinecké metody
Lov na například zlato, šperky a jiné cenné předměty, které mohou být rychle zpeněženy, se v poslední době stal prioritou mnoha zločineckých skupin. Agentura zmiňuje, že poptávka po čínském starožitném porcelánu roste, což vedlo k tomu, že se i takové položky ocitají na seznamu cílů zlodejů. Léto 2023 mělo být z pohledu evropských muzeí klidnější, ale skutečnost naznačuje opak. Aktivity těchto skupin se v posledních letech dramaticky zvýšily, přičemž zločinci nešetří ani násilím a rizikem pro obyvatele a personál muzeí.
Mezi známé incidenty, které Europol zmiňuje, patří například loupež v nizozemském muzeu Drents, kde v lednu 2025 pachatelé použili výbušniny. Jejich kořistí byla cenná rumunská díla, ačkoliv část ukradených předmětů byla později nalezena. Další závažný případ se odehrál v pařížském muzeu Cognacq-Jay, kde čtyři maskovaní muži ozbrojeni baseballovými pálkami a sekerami v roce 2024 ukradli sedm zlatých a diamanty ozdobených předmětů. Nejvýznamnější loupeží letošního roku byla krádež v Louvru, kde pachatelé zničili vitríny v galerii Apollo a odnesli šperky v hodnotě 88 milionů eur, což odpovídá zhruba 2,1 miliardy českých korun.
Riziko a nové strategie organizovaného zločinu
Europol rovněž upozorňuje na novou dynamiku mezi zločinci, která souvisí s využíváním moderních technologií a komunikačních aplikací. Mnozí pachatelé se rekrutují náhodně a mohou být najímáni pouze pro specifické akce, což ukazuje na možnost vzniku modelu „zločinu jako služby“. To znamená, že jednotlivci mohou být motivováni k činům pouze na základě finančního zisku bez nutnosti zapojení do delšího zločineckého společenství. Tento přístup likviduje v začátku některá rizika, která by obvykle bránila jednotlivcům podílet se na loupežích klasického typu.
Současně se objevuje i trend, kdy se někteří pachatelé rekrutují z odlišných oblastí organizovaného zločinu. Fenomén muzejních loupeží se tak jeví jako atraktivní příležitost, neboť spojuje relativně nízká rizika s možností vysokých finančních zisků. Díky tomu, že kradené předměty mohou být velmi cenné, lákají zloděje, kteří jsou ochotni podstoupit riziko, pokud za to mohou získat značnou odměnu. Je patrné, že s odstartováním nových trendů v krádežích se Europolu již nemůže zdát problém těchto déle považovaný za okrajový.
V reakci na tato varování některé muzea zintenzivnily bezpečnostní opatření. Například Louvre, po loňské velké krádeži, oznámil, že posílí bezpečnost a zavede stovky nových kamer. Entita světového významu, jakou muzeum je, si nemůže dovolit opomenout ochranu svých skvostů, a jejich fúze s moderními technologiemi je jednou z cest, jak se pokusit omezit nárůst podobných incidentů. Stejně tak pro většinu institucí je otázka bezpečnosti klíčová, aby chránily nejen exponáty, ale i své zaměstnance a návštěvníky.
Jak situace v oblasti muzejních loupeží vy evolvuje dál, může to mít dalekosáhlé následky nejen pro kulturu a ochranu historických artefaktů, ale i pro zajištění veřejné bezpečnosti. Je evidentní, že s růstem poptávky po umění a kulturních předmětech narůstá i ohrožení těchto hodnot, které utvářejí evropskou kulturu a identitu, což vyžaduje pozornost všech zainteresovaných stran.